Jak pracují trenéři na Zbraslavi

0

I když je naše trenérská práce pouze koníček a nikdo z nás si tím nevydělává, bereme svou roli vážně a zodpovědně. Abychom vychovávali děti v našem klubu správným směrem a sami měli dobrý pocit, pracujeme následujícím způsobem:

  • Každého hráče na tréninku s úsměvem přivítáme a na konci se s ním rozloučíme.
  • Snažíme se vcítit do hráčovy aktuální situace a psychického stavu (rodinné zázemí, škola, osobní problémy apod.).
  • Bereme ohled na jeho další aktivity/kroužky a podporujeme ho v rozvoji všestrannosti.
  • Každý hráč je jiný – postavou, nadáním, chápáním… a proto přistupujeme k hráčům individuálně, dle jejich potřeb a schopností.
  • Zajímáme se, jak se hráči daří i mimo hřiště.
  • Hráče pravidelně hodnotíme, aby naše trenérská práce a vývoj hráče měly smysl -> podtrhneme silnou stránku a zdůrazníme, na čem je potřeba zapracovat a jak.
  • Pozitivně motivujeme jmenovitě všechny hráče, a to jak slovně, tak gesty.
  • Nesoustředíme se jen na výhru. Chceme splnit cíle a úkoly, které jsme si stanovili a dřeli na nich v rámci tréninku. Výhra je pak takovou zaslouženou třešňičkou na dortu.
  • Nebojíme se mluvit – s rodiči i dětmi o organizačních povinnostech a problémech.
  • Všichni musí díky nám cítit, že jsou součástí týmu a my jsme rádi, že s nimi můžeme trávit čas.
  • Děláme program tréninků a týmových akcí tak, aby bavil hráče i trenéry.
  • Děkujeme i za maličkosti. Pořád a každému.

A tímto vám děkuji za přečtení až do konce! :)

IMG_9907

Foto: Andrea Havettová

Nechejme hráče hrát…

0

„Nechejme hráče hrát, trenéry trénovat, rozhodčí pískat a fanoušky fandit. Všichni pak budou spokojeni!“

Zní to jako samozřejmost – trenérova role je věnovat se rovnoměrně všem svým svěřencům a prostřednictvím sportu je učit, jak se chovat na hřišti i mimo něj. Hráč se soustředí především na vlastní hru a spolupráci s týmem. Rozhodčí píská v rámci pravidel fair play a fanoušci povzbuzují hráče k lepším výkonům i dobrému pocitu ze hry.

Ale funguje to tak v praxi? Nejednou se na hřišti stane, že hráči mají potřebu radit trenérovi koho a proč vystřídat, trenéři pokřikují na rozhodčí, jak by měli pískat a fanoušci se následně tímto chováním nechají strhnout. Výsledkem jsou pak zklamané obličeje hráčů, rozčilení rozhodčí a rozpačití rodiče.

Přitom je docela jednoduché soustředit se na svou pozici a dát do výkonu maximum (ať už se jedná o hráče, trenéra, rozhodčího či fanouška). Na konci zápasu jsme potom spokojenější a zároveň jdeme příkladem i všem ostatním účastníkům. Ostatně dobrá nálada je nakažlivá a je bezpochyby nejlepším receptem, jak si užít hru na 100 %!

 

nechejme

Plnění emocionální nádrže

0

Představte si auto. To potřebuje benzín, aby někam dojelo. Čím více mu dáme benzínu a ještě k tomu kvalitního, tím dále a lépe dojede. Věřte tomu nebo ne, stejně to funguje s lidmi jakéhokoliv věku ve sportu.

Každý z nás má tzv. emocionální nádrž – místo, které je plněno pochvalami, kritikou, hodnocením. Jako trenéři se během tréninků a zápasů můžeme držet těchto bodů:

  • Kouzelná míra 5:1 – lidé podávají nejlepší výkony, pokud dostanou 5 pochval na 1 kritiku.
  • Způsoby plnění emocionální nádrže – verbální a neverbální.
  • Vždy se snaž plnit nádrže všech hráčů.
  • Hodnocení musí vždy být pravdivé.
  • Pozorně koukej a oceňuj všechny rovnoměrně (hráče, asistent trenéry, rodiče co pomáhají)
  • Po zápase udělejte s týmem „Vítězné kolečko“ /viz. obrázek/ a každý se pochválí navzájem.
  • Požádej rodiče, kteří tráví čas na tréninku, aby dělali všem trenérům čárky pokaždé, když někoho pochválí.

 

Věděli byste…:

Na jaké věci/aktivity bychom se mohli u hráčů na tréninku zaměřit, abychom je následně ocenily?
Jaké jsou neverbální projevy, kterými plníme emocionální nádrže?

 

20150822_192100

Snaha jako zvyk

0

Hráč stráví většinou 60 minut na tréninku, kde se účastní různých her, trénuje dovednosti a herní principy. Při cvičení se mu určitá dovednost buď povede, anebo ne. My trenéři bychom však neměli dělit jeho výkon pouze na úspěch nebo neúspěch. Jde nám především o vynaloženou energii a snahu, kterou je potřeba adekvátně ocenit.

Prezentujme našim svěřencům, že snaha je mnohem důležitější než jakákoliv (ne)povedená nahrávka, střela, obranný zákrok. Snaha jako zvyk je proto jedním z hlavních tréninkových cílů lakrosového oddílu TJ Sokol Zbraslav v sezóně 2015/2016 a má tyto zásady:

  • hráč zlepšuje sebe, své spoluhráče i hru samotnou
  • hráč tvrdě pracuje na svých cílech a věří si
  • pochopení přímé úměry (čím více, tím lépe -> příklad: čím více budu studovat, tím budu chytřejší. Čím více budu běhat, tím budu rychlejší a vytrvalejší.)
  • tvrdou dřinou porazíš talent
  • makej, zpoť se, užij si to, zopakuj.

Při společném zahájení tréninku motivujeme hráče ke snaze splnit některé z bodů zmíněných výše. Kromě těchto zásad trenéři pečlivě sledují všechny zúčastněné hráče a oceňují jejich snahu nejen co se týče sportovních výkonů, ale také včasného příchodu, připravenosti, pečlivého plnění úkolů.

Zodpovězte si v trenérském týmu a následně s hráči otázky týkající se tématu „Snaha jako zvyk“. Poté se rozhodněte, zda vám tento postoj vyhovuje a chcete ho aplikovat ve vlastním tréninkovém plánu:

Seš připravený každý trénink makat naplno a užít si to?

Jakou díky tomu budeme mít sezónu?

V jakých oblastech se díky tvrdé dřině můžeš zlepšit a v čem ti to pomůže?

snaha_jako_zvyk

Zdroje:

– www.positivecoach.org, http://bit.ly/PCA_Effort_as_a_Habit

Citát k trenérskému stylu

0

„Síla použitá v souladu s citem vytváří nepřekonatelnou kvalitu.“

Maya Angelou

00_Andula

 

 

Zdroj: http://www.forbes.cz/citat-dne/

Respekt ke hře

0

Každý hráč by měl na hřiště vstupovat se základní znalostí respektu ke hře. Je to důležitější než jakékoliv sportovní dovednosti a herní principy.

Je naším trenérským cílem, abychom vychovávali slušně vychované hráče a to na hřišti a mimo něj.

 

Respektovat hru bychom měli v těchto oblastech:

  • PRAVIDLA – neporušovat je v náš prospěch.
  • SOUPEŘI – vidět soupeře jako dar, díky kterému se můžeme zlepšovat.
  • ROZHODČÍ – respektovat výroky rozhodčích i přesto, že občas dělají chyby. Jsou to také jenom lidi. Vyzkoušejte na tréninku (po předešlé domluvě), jak hráči respektují hru – schválně pískejte špatně fauly, a uvidíte, kdo si zachová chladnou hlavu.
  • SPOLUHRÁČI – bez nich nemůže existovat tým. Vážit si jich a neztrapňovat je, jak na tréninku a zápase, tak mimo hřiště.
  • JÁ – snažím se ze všech sil respektovat hru, protože to ukazuje jaký jsem člověk a součást týmu. Nemusí to být vždy lehké a radostné, ale je to důležité!

 

Zodpovězte si v trenérském týmu a následně s hráči otázky týkající se tématu Respekt ke hře. Poté se rozhodněte, zda vám tento postoj vyhovuje a chcete ho následovat:

Proč je důležité ctít hru?
Jaké položky spadají do Respektu ke hře (ROOTS)?
Souhlasíte s tím, aby náš tým Respektoval hru? Proč?

IMG_9931

Zdroje:

– www.positivecoach.org, http://bit.ly/PCA_Honoring_the_Game

– korektura Dominik Pultera

– foto Andrea Havettová

Kurz: Trenér s dvěma hlavními cíli

0

Podle online kurzu od Positive Coaching Alliance, by měl mít každý trenér 2 cíle: vyhrát a učit životní lekce.

Zajímavou formou bylo odprezentováno jak motivovat a podporovat naše svěřence, důležitost respektování sebe samého, rozhodčích a spoluhráčů a především ukázka toho, jak děti vychovávat. Není nad to využít sportovní hřiště a situace k tomu, abychom z hráčů udělali správné a férové lidi.

Online kurz „Double-Goal Coach I: Coaching for Winning and Life Lessons“ mi zabral cca 2,5 hodiny. Přednášky měly 4 moduly a byly zakončeny závěrečným testem. Kromě hlavních informací byla součástí kurzu také videa a interaktivní cvičení.  Všechny nové poznatky a materiály budou rozhodně využity v nadcházející sezóně! Doporučuji všem trenérům z jakékoliv sportu.

pca

Co se dělo posledních pár měsíců?

0

Poslední dobou tady bylo ticho po pěšině. Nemůže za to nikdo jiný, než lakros! Program byl více než nabitý, a tak bych zde ráda nastínila, co se v mém trenérském životě v uplynulých měsících událo:

MISE 1: MS v ženském lakrose do 19 let /Edinburgh, Skotsko/
S juniorskou reprezentací jsem pracovala poslední 2 roky jako asistent hlavní trenérky a samotné červencové MS bylo krásné završení našich společných zážitků. Bylo neuvěřitelné sledovat, jak se z malých holčiček stávají dívky a dospívají jak na hřišti, tak v životě. Často jsem nostalgicky vzpomínala na mé juniorské hraní a vůbec historicky první českou účast ženského U19 týmu v roce 2007 na MS v Kanadě a přála jsem si, aby naše hráčky vzpomínaly na své MS jako na jeden z nejlepších zážitků, stejně tak jako já kdysi a díky nim i letos v pozici trenérky.
Mistrovství světa bylo plné organizačních shonů, překvapení, kam se lakros opět posunul, radosti ze vstřelených branek a povedených obranných akcí a občas také slz… nejdůležitější ale je, že bylo i spoustu zábavy a nebylo dne, kdy bych se s touhle skvělou partou holek nezasmála. Naše děvčata skončila 10. z celkem 14 týmů a já nemůžu být pyšnější na všechny výkony, které předvedly.

collage_01

 

MISE 2: ME v ženském lakrose /Nymburk, Česká republika/

Začátkem srpna jsem se překvapivě zapojila do spolupráce s ženskou lakrosovou reprezentací ze Švédska na domácím mistrovství Evropy. Tento tým je plný skvělých sportovkyň, které mají chuť se zlepšovat a to byl hlavní důvod, proč se do trénování pustit. Ocitla jsem se na pozici mentora a konzultanta a bylo pro mě dobrou zkušeností vidět hru i hráče z jiné perspektivy. Mým hlavním úkolem bylo pozorovat protihráče a vymýšlet taktiku, jak proti nim hrát. Dále jsem si všímala každé hráčky v našem týmu a individuálně se jí snažila věnovat, jak na hřišti, tak mimo něj. Se Švédkami jsem zažila pěkný pocit, kdy vidíte výsledky své práce přímo na hřišti a můžete tak být pyšný na své svěřence a zároveň na svou tvrdou dřinu. V neposlední řadě jsem spolupracovala s velice dobře připraveným trenérským týmem a našla mezi nimi pravé přátele.

collage_02

 

MISE 3: soustředění dětského klubu TJ Sokol Zbraslav (Lety, okres Písek)

Konec letních prázdnin jsem nemohla strávit s lepší skupinou, než se svými dětmi z klubu TJ Sokol Zbraslav. Celkem 16 dětí, 4 trenéři a 3 pomocní rodiče odjeli na chatu v Letech u Písku, aby si tam užili 7 dní plných lakrosu, kouzelnických a dovádivých her. Naši hráči se posouvali v lakrosových dovednostech každým dnem výše, vyráběli košťata a kouzelnické hůlky, na pěším výletě na Orlík skládali KPZ a také připravovali divadelní představení. Soustředění bylo skvělou týmovou akcí a nabilo všechny zúčastněné do další sezóny! Fotky ze soustředění k vidění na mé Facebookové stránce.

collage_03

O Zbraslavi se píše v místních novinách

0

Známý indiánský sport lakros se úspěšně rozvíjí i v dalších částech Prahy 16
Již od září 2013 se hraje lakros na Zbraslavi. Dětský interkrosový tým vznikl na popud současné trenérky Anny Dočkalové. Milovnice lakrosu začínala ve velkoklubu LCC Radotín. Sportovním centrem je pro zbraslavské sportovce místní Sokol. Původní myšlenkou zakládání nového mladého týmu bylo rozšíření základny ženského lakrosu a rozvoj ženské žákovské ligy. V první sezóně se tým složený ze 7 chlapců a 3 děvčat účastnil interkrosové ligy na Jižním Městě, kde statečně bojoval a sbíral zkušenosti. Hráči se postupně seznamovali s pravidly hry, pohybem po hřišti a učili se spolupracovat jako tým. Druhou sezónu se
díky náborům a dosavadním referencím podařilo rozjet sportovní oddíl lakrosu TJ Sokol Zbraslav ve větším měřítku. Ač prvotní cíl o rozvoji ženského lakrosu nebyl naplněn, zbraslavští trenéři rozhodně nejsou zklamáni a přeorientovali přípravu týmů na mužskou variantu lakrosu.

V sezóně 2014/2015 se interkrosové ligy účastní dokonce už 2 zbraslavské celky (A a B tým). Áčkový výběr je složen ze zkušenějších hráčů z loňského roku a talentovaných starších nových chlapců. Celek se prozatím drží úspěšně na 3. příčce z celkem 6 týmů. V tomto seskupení dominují střelci Ondřej Zámečník, Adam Vejvoda a Jakub Feik, kteří jsou všichni v pořadí všech střelců ligy do desátého místa. Z celkem 15 brankářů je zbraslavský Matyáš Novák prozatím na druhém místě, což je v takové konkurenci skvělý výsledek.

Tým B, poskládaný především ze začátečníků, dokázal po smělém začátku vybojovat první výhru nad Spořilovem B. Největšími tahouny jsou Klaudia Eliadesová, která má spolu s bratry Adamem a Markem Šafandovými největší střeleckou úspěšnost. Jarní plán zbraslavských týmů je jasný, hráči chtějí úspěšně a se ctí dohrát interkrosovou ligu. Dalším velkým milníkem do letních prázdnin bude zahájení tréninků mužského lakrosu za podpory trenérů z klubu TJ Malešice.

Ve sportovním oddíle TJ Sokol Zbraslav je nyní 21 hráčů, 3 trenéři a 2 pomocníci z řad rodičů hráčů. Na všech dětech jsou vidět každým tréninkem velké pokroky, a to nejen s lakrosovou holí, ale také v jiných sportovních dovednostech. Mladí hráči u sebe rozvojí rovněž týmovou soudržnost, z níž mohou čerpat i v běžném životě. Skvěle se zapojují i rodiče, kteří se účastní zápasů a akcí pořadaných oddílem jako je vánoční besídka nebo závěrečné zhodnocení sezóny.

noviny

Zbraslav si užívá interkrosovou ligu

0

 

A-B A_tym coach B_tym

Go to Top